V jedné chaloupce byla žila babička a ta řekla svému vlkovi: "Vlku, zajdi za maminkou a zanes jí chléb, sůl a rum. Maminka je nemocná, proto potřebuje posílit." Vlk si vzal košík, ve kterém měl chleba, sůl a rum a šel za maminkou. Vlk šel, šel a šel dlouhým lesem, než došel do města k mamince. Jenže cestou do města potkal Karkulku. Karkulka se ho zeptala: "Kampak jdeš, vlku?" A vlk odpověděl: "Jdu za maminkou do města a nesu jí chléb, sůl a rum." "Aha," odpověděla Karkulka, "tak běž, vlku, ještě se uvidíme." Vlk pokračoval svou cestou a Karkulka taky. Jenže Karkulka nešla zpátky do lesa, ale utíkala do města za vlkovou maminkou. Aby byla ve městě Karkulka dříve, vzala to zkratkou. Vlk cestou do města sbíral kytičky a pobrukoval si známou písničku (LÁ, LÁ, LÁ, LÁ). Zatímco si vlk cestou pobrukoval, Karkulka už byla ve městě. Zaklepala na dveře a otevřela je. Maminka ležela v posteli, popíjela čaj a řekla Karkulce: "Pojď, dveře jsou otevřené." Karkulka otevřela dveře, skočila na maminku a sežrala ji. Karkulka si lehla do postele, nasadila si klobouk a čekala na vlka, až přijde. Po chvilce vlk přišel, otevřel dveře a přistoupil k posteli. Karkulka vlka sežrala taky, lehla si do křesla, pustila si televizi a po chvilce usnula. Za půl hodiny přišel maminčin ex-manžel a poslouchal a říkal si: "Ta Božka přece tak nechrápe." Otevřel dveře a vešel dovnitř. Přišel k posteli a díval se. Díval se tak, že mu málem vypadly oči z důlků. Tatínek rychle vzal Karkulku za nohy a vytřepal jí vlka i maminku z břicha. Karkulku hodili do řeky a žili všichni šťastně až do smrti.
//<![CDATA[ //]]>