Odcházím spát,tak buďte tiše,
možná se uvidíme zas někdy příště.
Ted' už ale vážně musím jít spát,
nechám si o vás možná i zdát.
Odcházím se svědomím že nemám nic,
můžu mít míň a můžu mít víc.
Však já nic nechci,všechno už mám,
a když je toho hodně vše vám dám.
Odcházím s nadějí že bude lepší svět,
možná se ho dočkáte co nevidět.
Zavírám oči,dobrou noc,
na můj život toho bylo moc.
Odcházím a vím, že budu vám scházet
však nesmíte mi na hrob květiny házet.
Chci zemřít v klidu a bez cizího smutku,
já vím,že zanechala jsem zde mnoho dobrého skutku.
Odcházím a naposledy se loučím,
kapesník bílý v slzách máčím.
Hrob ze zlata já nechci si stavět,
že příběhy se o tom budou vyprávět.
Odcházím a vím,že byl to dobrý svět,
a však vím, že nevrátím se hned.
Na hrob si nechám nápis dát,
že se mi chtělo hrozně spát...
MÁM TĚ RÁDA
Mam zavřené oči,
Ruce roztřesené.
Celý svět se mi točí,
Co za nemoc se na mě žene?
Chvěji se, hlavu v klíně složenou,
zahalena ránou v srdci, čerstvě zlomenou.
Však jaká to od srdce byla zrada!
Vždyť já tě měla jen ráda.
Jaká to od srdce byla lež!
Vždyť ty mé city neopětuješ.
Proč se mám žalem v samotě soužit,
Když po jediném chtěla jsem toužit?
První slza padá k zemi,
tak rychle život uteče mi?
Ještě nedávno, snad do před chvíle,
byl můj života smysl ukryt ve třech slovech síle.
Druhá padá k zemi slza,
už jen bolest o struny duše vrzá.
Do těch třech slov jsem život ukryla.
Za ty tři slova jsem duši ztratila.
Těm třem slovům smysl jsem dala,
a za ty tři slova život si vzala.
Třetí slza k zemi padá,
Jen ta ví, jak moc jsem tě měla ráda:'(
dala mi zabrat.....ale líbí se mi:-(